Hormony nejsou celý příběh: Proč hormonální zdraví nezačíná u hormonů
Aktualizováno: 23. 9.
Bolestivá menstruace.
Nepravidelný cyklus.
PMS.
Akné.
Chybějící ovulace.
Únava.
Když žena začne řešit některý z těchto problémů, velmi často se její pozornost stočí k jediné otázce:
„Který hormon mám v nerovnováze?“
Mám málo progesteronu?
Moc estrogenu?
Vysoký kortizol?
Testosteron?
Jenže po letech práce se ženami vnímám, že tohle často není ta nejdůležitější otázka.
Mnohem zajímavější je totiž:
Proč se moje hormony chovají právě takhle?
Protože hormonální nerovnováha nemusí být začátkem problému. Může být výsledkem toho, co se děje někde úplně jinde v těle.
A právě tady podle mě začíná skutečné pochopení ženského zdraví.
Hormonální zdraví není izolovaný systém
Ve své koučovací praxi jsem za poslední roky pracovala se stovkami žen, které řešily nejrůznější hormonální obtíže.
A čím déle tuto práci dělám, tím méně se na hormony dokážu dívat odděleně.
Menstruační cyklus totiž neexistuje ve vakuu.
Souvisí s tím, jak spíme. Jak jíme. Jak funguje naše metabolické zdraví. V jakém stavu je náš nervový systém. Jak funguje štítná žláza. Kolik energie má tělo k dispozici. Jakou zátěž dlouhodobě zvládáme.
Proto někdy nestačí zjistit, že je nějaký hormon nízký nebo vysoký.
Potřebujeme pochopit kontext, ve kterém se tato změna odehrává.
Nervový systém: když tělo dostává signál, že není bezpečno
Jednou z oblastí, které podle mě v debatě o hormonálním zdraví stále nedáváme dostatek prostoru, je nervový systém.
Chronický stres, nedostatek spánku, psychická zátěž, vysoké pracovní tempo nebo nedostatečný energetický příjem představují pro organismus určitou formu zátěže.
A tělo na ni reaguje.
Stresová osa komunikuje také s reprodukční osou. Při dlouhodobé nebo výrazné zátěži tak mohou nastat změny v hormonálních signálech, které se podílejí na ovulaci a menstruačním cyklu.
Proto někdy nemusí být hlavní otázkou:
„Jak zvýšit progesteron?“
Ale například:
„Probíhá vůbec kvalitní ovulace a co ji může narušovat?“
To je úplně jiný způsob přemýšlení.
Neřešíme pouze laboratorní hodnotu nebo symptom.
Hledáme mechanismus, který za ním může stát.
Metabolické zdraví ovlivňuje i reprodukční hormony
Dalším krásným příkladem propojenosti našeho těla je inzulin.
Inzulin si většina žen pravděpodobně nespojí jako první s menstruačním cyklem. Přesto může být metabolické zdraví pro reprodukční systém velmi důležité.
Typickým příkladem je PMOS.
U části žen s PMOS se objevuje inzulinová rezistence a zvýšené hladiny inzulinu mohou podporovat produkci androgenů ve vaječnících. Výsledkem mohou být například nepravidelné cykly, poruchy ovulace, akné nebo další projevy hyperandrogenismu.
A opět se můžeme ptát dvěma způsoby.
„Jak snížím testosteron?“
Nebo:
„Proč jsou androgeny zvýšené a jakou roli v tom může hrát metabolické zdraví?“
Ta druhá otázka nás často dostane mnohem dál.
Štítná žláza a cyklus spolu komunikují
Pak je tady štítná žláza.
Únava, zimomřivost, zácpa, změny vlasů nebo pokožky, změny tělesné hmotnosti či menstruačního cyklu mohou mít mnoho příčin. Funkce štítné žlázy je jednou z oblastí, kterou má v určitých situacích smysl vyšetřit.
A právě tady je krásně vidět, proč bychom neměli ženské tělo rozdělovat na jednotlivé šuplíčky.
Reprodukční systém není oddělený od metabolismu.
Metabolismus není oddělený od štítné žlázy.
A štítná žláza není oddělená od toho, v jakém stavu je celý organismus.
Všechno spolu komunikuje.
A co psychika?
Dlouho jsme měli tendenci oddělovat fyzické a psychické zdraví.
Jenže naše tělo takto rozdělené není.
Psychická zátěž může mít skutečné fyziologické projevy a zároveň dlouhodobé fyzické obtíže mohou významně ovlivňovat naši psychiku.
To ale neznamená, že když má žena zdravotní problém, „má ho jen v hlavě“.
Právě naopak.
Znamená to, že psychiku, nervový systém a fyziologii nemůžeme vždy jednoduše oddělit a při hledání příčin zdravotních obtíží má smysl dívat se na ženu v širším kontextu.
Přestaňme hledat jeden hormon, který za všechno může
Možná právě proto jsem postupem času přestala vnímat hormonální zdraví jako snahu „srovnat hormony“.
Mnohem více mě zajímá otázka:
Co se nám tělo snaží svými symptomy říct?
Ne každý symptom samozřejmě znamená hormonální nerovnováhu a ne každý problém lze vyřešit změnou životního stylu. Některé obtíže vyžadují diagnostiku a léčbu lékařem.
Ale zároveň bych si přála, aby ženy věděly, že jejich tělo není soubor oddělených orgánů a laboratorních hodnot.
Je to jeden propojený systém.
A přesně z této myšlenky vznikla také konference Nová éra ženského zdraví, která se uskuteční 1. listopadu v Praze.
Nechtěla jsem vytvořit konferenci, na které osm lidí osmkrát promluví o hormonech.
Chtěla jsem dát dohromady různé odborné perspektivy na jedno ženské tělo.
Budeme se dívat na nervový systém, štítnou žlázu, psychosomatiku, pánevní dno, stresovou osu a další oblasti ženského zdraví.
Protože možná nepotřebujeme další univerzální návod, jak „srovnat hormony“.
Možná potřebujeme mnohem lépe pochopit, proč se naše tělo chová právě tak, jak se chová.
A naučit se na něj dívat jako na celek.
Protože hormony jsou důležité.
Ale nejsou celý příběh.
Komentáře